Vliv světla na pěstování konopí
Rostliny potřebují světlo, aby mohly růst a kvést. Světlo je také motorem pro fotosyntézu. Zeleň listová v listech pohlcuje světlo, přivádí jej do svého středu, kde se nachází centrální chlorofylová buňka.
V ní se světlo přetváří na chemickou energii pomocí vody, která slouží jako palivo pro tento proces. Složitými chemickými procesy vznikají cukry, které rostlině umožňují uchovávat energii (odpadní látkou této reakce je kyslík, který rostlina listy vylučuje zpět do okolí). Dokonce také víme, že pokud je v rostlině nadbytek cukrů, zastavuje se fotosyntéza a to na tak dlouho, dokud se nespotřebují.
Jakmile se setmí, proces fotosyntézy se zastaví. V našem případě to znamená zhasnutí lampy v pěstírně. Rostlina uzavře průduchy a voda s rozpuštěnými živinami ve stonku minimalizuje svůj průtok. Jakmile se rozední (zapnou se lampy), první průduchy se otevřou a začnou přijímat CO2, zároveň odpařují vodu. CO2 je nezbytné pro tvorbu cukrů, které jsou konečným produktem fotosyntézy. Odpařování vody uvádí do pohybu transportní systém rostliny od kořenů.
V přírodě je přirozeným zdrojem světla slunce. Sluneční záření se skládá z celého barevného spektra a také ze záření, které nedokážeme zachytit pouhým okem. I když radioaktivní záření nevidíme, pociťujeme je ( infračervené světlo registrujeme jako teplo) a můžeme pozorovat jeho následky. Nejjednodušším příkladem je reakce pigmentu v kůži na slunce tím, že se opálí.
Rostliny jsou na sluneční záření zcela přizpůsobené. Rostlina převážně využívá viditelné světelné spektrum od modré barvy po červenou (viz obrázek 1).
To je ta část světelného spektra, kterou jsme schopni vidět. Výzkumy ale potvrdily, že rostliny potřebují i ostatní části světelného spektra pro lidské oko nezaznamenatelné.
Ať už rostliny, bakterie nebo zvířata, všichni jsme vystaveni každodenní dávce záření, které nás donutilo, abychom se přizpůsobili dennímu a nočnímu režimu. Silné elektromagnetické vlny, jako jsou gama paprsky, využívají rostliny a bakterie mnohem lépe než zvířata. Při vysokých dávkách lidé onemocnění rakovinou, ale rostlina se s tím vyrovná jiným způsobem, třeba tvorbou geneticky přizpůsobených semínek. Když my umíráme, rostlina tvoří nové druhy.
Světlo má na rostliny velký vliv.
Směr příchozího světla určuje směr růstu rostliny.
Složení světelného spektra ovlivňuje metabolismus rostliny.
Intenzita světla předurčuje výšku rostliny.
Délka svícení, barva světla a stabilní podmínky umožňují rostlině růst a při změně přejít do květové fáze.
Vlastnosti světla
Viditelný rozsah světla je elektromagnetické záření o vlnové délce mezi 400 a 750 nanometry. Vnímáme je jako modré a červené světlo.
Světlo se šíří ve vlnách, kdy vzdálenost mezi dvěma nejvyššími vrcholy je vlnová délka. Každá barva má vlastní vlnovou délku. Pokud se vlna změní například odrazem, změní se také barva světla. Vzdálenost se měří v nanometrech (nm). Jeden metr je stejný jako 1 miliarda nanometrů. Nebo se dá říct, že 1 nanometr je 10-9 metru. Modré světlo má více vln než červené při stejné vzdálenosti. Šíří se rychleji, častěji a také má více energie. Záření s větší energií než modré světlo je ultrafialové. Po ultrafialovém záření jsou rentgenové paprsky a paprsky Gama . Po červeném záření ve světelném spektru je infračervené záření, které pociťujeme jako teplo a po něm je dlouhovlné elekromagnetické záření.
Rostliny potřebují pro fotosyntézu viditelné světelné spektrum. Pokusy ale dokázaly, že záření mezi 400 – 750 nanometry není úplně dostačující. Rostliny, které byly svíceny pouze tímto spektrem, jsou méně odolné, méně rostou a nepřejdou do květu. Dokonce nepomůže ani přidání wattů další výbojkou nebo zářivkou. Rychle rostoucí rostliny potřebují extra přídavek modrého světla pro správný růst a červené světlo je zase nezbytné proto, aby rostlina dobře kvetla.
Mateční rostliny bývají nízké a hodně rozvětvené, a proto jsou pro ně nejvhodnější růstové výbojky, popřípadě výkonné zářivky.
NT Tip: opět neplatí pravidlo, že méně je někdy více. Pokud na mateční rostlinu svítíte jenom zářivkou, neprosvítíte ji dostatečně. Růstová výbojka je tedy pro ni mnohem rozumnější. Více světla znamená více pohlcené energie, která se dále zpracuje a umožní rostlině vyprodukovat vyšší množství cukrů nezbytných pro regeneraci poškozených částí.
Mladé rostliny potřebují růst a následně kvést. Proto také nejprve zvolíme vhodnou růstovou výbojku, která odpovídá našim prostorovým podmínkám.
Požadujeme růst a poté přechod do květu, takže také zvolíme nejprve odpovídající růstovou výbojku (ideálně 400 nebo 600 W s ohledem na pěstební prostor) a stejné wattáže květovou výbojku.
Může se stát, že nemáme velký prostor pro pěstování, a proto nechceme, aby byly rostlinky příliš vysoké. Zkrátíme fázi růstu na 1-2 týdny a můžeme použít kombinovanou květovou výbojku s podílem modrého světla.
Světlo umožňuje růst ...
Mladá rostlinka, která se soustavně potýká s nedostatkem světla, poroste do délky, bude slabá a vzdálenosti mezi jednotlivými větvičkami se neúměrně zvětší.
Proč se to děje? Je to naprosto logické, protože málo světla zastaví fotosyntézu. Není dostatek energie, a proto se růst zpomalí. Na druhou stranu v přírodě rostliny znají pouze světlo ze slunce a jakmile je tma, jsou nuceny přežívat a čekat na lepší světelné podmínky. Pokud šero v přírodě přetrvává, rostlina vydává více energie a jako následek nepřízně počasí nechává zemřít některé své části.
Rostlina, která roste v dobrých světelných podmínkách, má více energie a je více odolná proti nemocem nebo stresu.
Umělé osvětlení pro rostliny (výbojky a zářivky) se snaží kopírovat sluneční paprsky tak dalece, jak je to jen možné.
Rostliny rostou za světlem...
Světlo nám předurčuje, kam rostlina poroste. Pokud přichází ze stran a ne z vrchu, rostlina poroste tím směrem, kterým na ní dopadá. Odborně se tomu říká tropismus (=pohyb). Světlo předává informace do všech důležitých částí rostliny. Víme, že hlavně modré světlo je impulzem pro směr růstu rostliny. Rostlina jej přijímá nadzemními částmi a tento jev se nazývá fototropismus. Modré světlo je také velmi rychlé a bohaté na energii (krátká vlnová délka). Částečně také může pronikat do substrátu a zadat tak směr růstu kořenům (negativní fototropismus). Jakmile se dosáhne potřebného množství světla, rostlina zazelená a začíná v ní probíhat fotosyntéza.
Celý růst neovládá pouze fotosyntéza, ale jakákoliv část rostliny, která má schopnost zachytit i malé množství fotonů a spustit růst.
Světlo spouští květ...
Všechny kvetoucí rostliny můžeme rozdělit do tří skupin:
1neutrální - nezávislé na délce dne a noci
2dlouhodenní - kvetoucí jen když je den delší než noc
3krátkodenní - kvetoucí jen pokud je den a noc stejně dlouhá
Konopí kvete, pokud světlo svítí na rostlinu 12 hodin. Vlastně délka noci je důležitější než délka dne. Noc by měla trvat minimálně 12 hodin bez přerušení, jinak rostlina pozastavuje květovou fázi a začíná znovu růst!!! Světlo je přijímáno listy a při jeho správném poměru se začne tvořit hormon florigen, který ovlivňuje a spouští květ. V některých rostlinách se tvoří v průběhu noci (případ konopí). Každý, kdo pěstuje indoor rostliny, ví, že vegetativní cyklus vyžaduje 18 hodin světlo a 6 hodin tmy. Za těchto podmínek rostlina roste a utváří pouze stonky a listy. I když přidáte na intenzitě světla, rostlina jen roste.
Jakmile změníte světelný cyklus na 12 hodin odpočinku pro rostlinu, konopí začne tvořit květové tkáně v listovém úžlabí. Jsou to pouze zárodky květů a ne květy jako takové. Tyto zárodky květů jsou nejcitlivější na změny světla. Trvá pouhých několik dní po přepnutí, než se na rostlině objeví první zárodky květů.
Pokud dojde k chybě při osvětlení na počátku květové fáze (v období mezi 1.-12. dnem po přepnutí), květy se zničí. Přerušení světla v denním režimu (prasklá výbojka, výpadek elektřiny) není tak katastrofické. Rostlina přeruší svůj vývoj a květy se budou tvořit později, nicméně její biologické hodiny to nijak nenaruší. Přerušení noční fáze je ale kritické. Přestože tyto interupce bývají jen na malé okamžiky, mají obrovské následky. Při přerušení noční fáze také záleží na barvě světla, které tuto fázi narušilo. Pokud jsme rozsvítili světlo červené barvy, potrvá jen několik minut, než rostlina zcela zastaví květenství. Výzkumy prokázaly, že nejhorší dopady má přerušení světla po 6 hodinách tmy. Takže je důležité, abyste nevstupovali do pěstírny v nočním režimu v průběhu prvních deseti až dvanácti dnů po přepnutí. Pokud do ní potřebujete přece jen vstoupit, jděte ihned po zhasnutí světel, nebo těsně před jejich rozsvícením. Také světlo, které uniká zpod dveří, může být pro rostlinu nebezpečné. Pokud nemá rostlina dostatek odpočinku a tmy v průběhu nočního cyklu, utvoří malé květy nebo květy netvoří vůbec. Chyby, které uděláte na začátku cyklu květu jsou nenávratné.
V dalších týdnech květu se přerušení nočního klidu projeví na úrodě, ale rostlina nepřestane kvést, protože přechod na květ již je zcela dokončen.
Venkovní rostliny, které kvetou za plného svitu měsíce v noci, potřebují více času pro tvorbu květů, než rostliny, které kvetou bez jakéhokoliv světla. Nejlepší časové podmínky pro konopí na cyklus den noc pro květ je 10 hodin světla a 12 hodiny tmy. Ale většina pěstitelů volí vyrovnaný poměr světla a tmy 12 : 12. Proč? Odpověď na tuto otázku najdeme v tvorbě pryskyřice, která je závislá na množství světla. Při 12 hodinovém svícení bude produkce pryskyřice dvakrát větší než při svícení pouhých 10 hodin.
Trocha teorie o veličinách vztahujících se ke světlu
Stejně důležitá jako správná barva světelného spektra, je světelný tok a svítivost. Světelný tok se měří v lumenech a je závislý na výkonu výbojky. . 400 W výbojka mívá obvykle světelný tok mezi 50000 až 60000 lumeny a 600 W výbojka okolo 90000 lumenů. Světelný tok, který dopadá na 1 m˛, je svítivost, která se udává v luxech a měří luxmetry.
Příklady naměřených hodnot v luxech:
Zatažený den: 100 000 luxů
Přímo pod šedým mrakem na obloze: 10000 – 18000 luxů
Obývací pokoj s velmi dobrým osvětlením: 500 luxů
Noc za plného svitu měsíce: 0,25 luxů
Svítivost závisí na kapacitě výbojky (množství wattů), ale také na vzdálenosti od místa kde provádíte měření. Svítivost klesá, jakmile se zvětšuje vzdálenost od světelného zdroje. Svítivost předurčuje, jak bude rostlina vysoká a také jaké budou vzdálenosti mezi jednotlivými větvičkami.
Vysokotlaké výbojky
Probrali jsme si základní teorii ke světlu a pěstování, tak bychom si také měli něco říct přímo k výbojkám, se kterými se běžně setkáváte na trhu. Obvykle je to uzavřená trubice naplněná směsicí plynů a par, do které zasahují dvě nebo více elektrod, které umožňují do náplně zavést elektrický proud.
Jako groweři využijeme dva základní typy vysokotlakých výbojek: metalhalidové a sodíkové. Na trhu jsou obě dostupné v rozličných wattážích. Jak jsme si již řekli je optimální 400 W výbojka a výše, ale pokud nám to prostory neumožňují, použijeme menší příkony, popřípadě zářivky. Metalhalidové výbojky se vyrábějí ze směsi vzácných plynů a par (argon, rtuť) a vyznačují se modrým a bílým světelným spektrem. Jsou tedy vhodné pro vegetativní fázi rostliny. Poprvé se začaly vyrábět v roce 1958 pro průmyslové účely.
Sodíkové výbojky jsou bohaté na žlutooranžové světelné spektrum a určené speciálně pro květovou fázi.
Výše v textu jsme se také zmiňovali o kombinovaných světelných zdrojích. Jsou to klasické vysokotlaké výbojky určené na květ a obohacené o extra podíl modrého a bílého světla. Při zkrácené fázi růstu (třeba z důvodů prostorových nebo druhových) můžeme využít právě je a ušetříme za nákup dvou výbojek.
Wattáž výbojky (její příkon) nám napoví, kolik by zhruba měla být výnosnost. Obvykle se počítá s 1 gramem úrody na watt výbojky. V případě dvou 600 W svítidel, by se nám mělo podařit vypěstovat 1200 gramů výsledného produktu.
Volbou kvalitního světelného zdroje to ovšem nekončí. Výbojky mají pomalejší start než běžné žárovky a zároveň v první chvíli poměrně velký odběr elektrické energie, takže se nedají zapojit přímo do sítě. Dalším výdajem pro vás bude kvalitní předřadník odpovídajícího výkonu. Ač je to spíše úsměvné, tak se nám v praxi stává, že zákazník má zapojenou 400 W výbojku na 600 W předřadníku nebo opačně. Se šalamounským úsměvem nám hlásí, že je vše v pořádku a že systém svítí. Ano i tato šílená zapojení občas fungují, ale výbojka se zničí mnohem rychleji, než kdyby byla zapojená tak, jak má být. Nepřemýšlejte nikdy o tom, kde by se dalo ušetřit, protože pak mohou vaše výdaje šplhat zbytečně do závratných výšek.
Bavíme-li se o výbojkách, nelze nezmínit další světelný fyzikální jev – lom a odraz světla. Při šíření světla často nastane případ, kdy světlo dopadá na rozhraní dvou optických prostředí. Příkladem může být sluneční světlo dopadající na hladinu jezera. Světlo se na rozhraní odráží, ale také proniká z jednoho prostředí do druhého. Říkáme, že na rozhraní dvou prostředí dochází k odrazu a lomu světla. A proč to vůbec zmiňuji? Je důležité, aby stěny pěstební místnosti byly pokryty nějakou reflexní vrstvou. Světlo, které vyzařuje výbojka, dopadá také na stěny prostoru. Pokud dopadne na bílou nebo podobně odrazovou plochu, odrazí se ve stejném úhlu, ve kterém na povrch dopadlo. Takže jsme si laicky vysvětlili, jak funguje odraz světla. Proč je to ale tak důležité? Odražené světlo nám pomáhá prosvítit hůře přístupné části rostlin. Vlastně si dopomáháme k bonusům v podobě energie. Reflexní vrstvu snadno vyřešíte zakoupením odrazové folie. V sortimentu máme hned několik variant včetně folií, které pohlcují tepelné záření. U nás jsme je ještě nedocenili, ale v USA již zachránili nejednu úrodu. Místnost by také měla být světelně nepropustná, aby nedocházelo k rušení nočního klidu rostlin!! .))))
Již víme, že světlo je zdrojem energie a jisté části jeho spektra nevidíme, ale pociťujeme. 600 W výbojka zahřeje více pěstírnu než 400 W. I tento aspekt musíme mít na vědomí a počítáme zhruba s podobným pravidlem, že na každý watt výbojky je potřeba výkon 1m3/hod ventilátoru. 600 W výbojka = 600 m3/hod. Také zavěšení výbojky hraje při umělém osvětlení svou roli. Příliš vysoko pověšená lampa rostliny neprosvítí, moc nízko umístěná zase rostliny spálí. Ideální teplota u vršků je do 30 °C. Světelný zdroj zavěšujte na řetízky nebo Easy rolls (inteligentní závěsný systém s nastavitelnou délkou a nosností 10 kg), abyste si mohli nastavit vzdálenost od rostlin jednoduše a během chvilky.
Při koupi výbojky dbejte na to, aby byla nová, nepoužitá a aby ji před vámi vyzkoušeli ve zkoušečce. Její životnost je omezená, nevhodné zacházení ji může poškodit nebo nenávratně zničit. Značkové výbojky mají prodlouženou životnost a jejich poruchovost je minimální. Raději tedy sáhněte po osvědčené značce než vzít něco na čem sice zdánlivě ušetříte, ale většinou zaplatíte dvakrát tolik, než jste původně měli v plánu. Výrobců výbojek je na trhu mnoho, ale nám se lety prověřila a za nejlepšího výrobce považujeme společnost Philips. Nabízí zářivky a výbojky nepřeberných typů a výkonů včetně příslušenství a nově i předřadníky.
Z námi vyzkoušených produktů můžeme ještě doporučit značku Osram a Sylvania. A spořivým občánkům můžeme doporučit značku Mazda, která je cenově dostupná a svým designem vypadla z oka Philipsu. Ono to tak i skutečně je. Mazda je totiž vyráběna v Belgii v továrně Philips a jedná se vlastně o takovou ´´dvojku´´této značky. Co naopak nedoporučujeme jsou výbojky vyráběné v Číně,tzv. noname značky (GIB atd.)
Všechny zmiňované výbojky a ostatní výrobky můžete nakoupit přímo v obchodech společnosti Natural Technologies nebo přes internet v našem e-shopu. WWW.NATURALTECHNOLOGIES.CZ nebo WWW.NOVYGROWSHOP.CZ Další prodejce najdete na adrese WWW.GROWSHOPY.CZ.
